Nevim,proč,ale prostě když jí poslouchám,tak se rozbrečím...
Prostě mi strašně připomíná jednoho kluka,bejvalou lásku,co mě strašně moc poznamenala...
Nechápu,jak je to možný,asi je můj mozek na pomalý písničky náchylnej,
ale já tu písničku miluju a poslochám jí pořád,takže se musim často držet,abych nebrečela...
Vždycky se mi vybaví ta smutná chvíle s ním,ale pak zase ta šťastná a krásná...
Ale ...prostě mi ten člověk strááááááášně ublížil a tak ho teď nesnáším,přímo nenávidim..ale..
něco ve mě ho furt miluje...Snažim se to překonat..ale nejde to..prostě tam kousínek zůstal...
Ještě že existuje jeden trošinku jinej supa človík...Je mi s nim fakt moc dobře..
No ale teď konečně tu písničku..:D:D
Ten,o kom tady píšeš by si to měl někdy přečíst...možná by pak pochopil...