Toto se stalo mě
Jeden čas jsem neměla kluka a tak mě to štvalo.Tak jsem si nakreslila takového krásného...A zapálila si za něj svíčku.
Pak jsem šla spát sfoukla svíčku a říkala jsem si:Kéž by někdo takový existoval!!!!!!
Na druhý den se mi o něm i zdálo.Když jsem šla do školy,to byla ještě ráno tma,u kameníčku(jedné naší vyschlé zarostlé sobky)vyděla jsem takový kouřový stín,strašně jsem se lekla a v dálce v obličeji rozeznala svoje dílo,co jsem kreslila večer.
Chvilku jsem slyšela ,,Neboj se,nic se ti nestane to jsem já,mně věř!!!!!Ale..neslyšela jsem to v uších,ale v hlavě..možná i v uších....nevim.
No.Druhej den jsem řekla kámošce,že jsem se s ím seznámila v Kralupech-tam my nebydlíme,já tam jezdím za tátou.
Pak jsem se s tím stínem začala bavit a pak víc...
A když jsem jednoho dne poznala takovího jinýhoo,nikdy už sem stín nevyděla........
coo tak to bych nepřežila